TĚŽKÉ ROZHODNUTÍ
vypráví Andrea.
Tento týden začal pro mě opravdu krutě,ale zato bezvadně
skončil.Ale abych nepředbíhala.Tak tedy:
V sobotu před tím přijela na týden Anja,Tomova sestra.Měla tu
nějaké jednání kvůli dálkovému studiu.A tak jsme já,Anja Semir
a Tom vyrazili do šumu.Vymetli jsme vše co se jen v okolí
Kolína dalo.Ze mě a Anji se staly bezva kámošky.Víkend jsme si
všichni opravdu užili.Zato pondělí stálo opravdu zato.Hned
ráno se stala na dálnici ošklivá nehoda.Semir a Tom vyrazili
do terénu.Měla jsem o svého muže docela obavy,protože ho už od
rána děsně bolela hlava.Mě taky nebylo nejlépe.Bolel mě
žaludek a marně jsem koumala po čem.A tak jsem poprosila
šéfovou o dvě hodinky volna a zašla jsem si k lékaři.Ten mě
prohlédl,ale taky si nevěděl rady a tak mě odebral krev na
rozbor s tím,že mě výsledky po poledni zavolá.Já jela naspátek
do služebny.Seděla jsem u svého milovaného počítače,popíjela
bylinkový čaj,když se najednou do služebny,jako
tajfun,přiřítil Tom.V očích měl hrůzu a já taky,protože
přiběhl sám a hned mě oznámil,,Andreo ,nelekni se,Semir je v
nemocnici."Okamžitě jsem vystartovala ze své židle.,,Tome,co
se stalo?"TOM,,Najednou omdlel a tak ho odvezli na
vyšetření.Ale neboj se.Nic vážnýho to není,Jen už toho na něj
bylo moc a zkolaboval.Doktor říkal,že si ho tam nějaký den
nechají na pozorování.Když jsem z nemocnice odjížděl,byl už
zase při vědomí."Poděkovala jsem Tomovi a zase jsem se
věnovala tomu odpornému papírování.Bylo po poledni a já neměla
na oběd ani pomyšlení.Za prvé kvůli Semirovi a pak,volal mě
doktor a zdělil mě výsledky těch krevních testů a já musela
rozdejchat to,co mě právě oznámil.S Tomem a Anjou jsme se
dohodli,že se odpoledne pojedou se mnou podívat za
Semirem.Vyrazili jsme ve tři hodiny.Tom se stavěl doma pro
Anju a po cestě jsme koupili Semirovi nějaký pamlsek.Už jsem
se na svého milovaného manžela moc těšila.Tom zaparkoval před
nemocnicí a šli jsme dovnitř.Vešli jsme do Semirova pokoje.Můj
miláček byl vzhůru a četl si nějaký časopis.Přivítala jsem se
s ním dlouhým polibkem.Na Semirovi bylo vidět,jak je
unavenej.Posedali jsme si kolem jeho postele na židle a
povídali si .Anja,ani nevím jak,zabrousila na téma děti.Do
Semira jako by píchla vosa.,,Dej pokoj,"povídal,,,Na děti
ještě neni ten pravej čas.A vůbec.Stojí fůru peněz a těch
starostí okolo a probdělé noce a vůbec.Dej mě s nima
pokoj."Zírala jsem na něho jak na zjevení a do očí se mě draly
slzy.Rozbrečela jsem se,vyběhla z pokoje a zastavila jsem se
až před nemocnicí.Anja přiběhla za mnou a hned se mě
ptala??Andreo,co se proboha stalo?"Já jsem pro samé slzy na
cestu ani neviděla a tak jsem si sedla na první lavičku,která
tam byla.Anja si sedla vedle mě ,,Jsem těhotná,"vypadlo po
chvilce ze mě.,,Dozvěděla jsem se to dnes odpoledne."Anja mě
hned gratulovala.,,Není k čemu,"povídám,,Slyšela si Semira.Za
takové situace to dítě nechci."ANJA,,Co budeš dělat?"a já jí
odpověděla,,Zítra půjdu za doktorem a domluvím si termín.To
dítě si nechat nemůžu."A bylo mě na nic,Můj milovanej manžel
mě takhle zradil..Anja mě objala kolem ramen,,Já tě chápu
Andreo,Jednala bych stejně."Řekla jsem Anje,aby vyřídila
Semirovi,že je mě špatně a že jsem jela domů.A ještě jsem jí
poprosila,aby to nikomu neříkala,ani Tomovi.Anja slíbila,že se
to nikdo nikdy nedozví.Jela jsem domů,Bylo mě opravdu špatně a
Semirova slova mě stále ležely v hlavě.
Druhý den jsem jela za doktorem,vysvětlila mu situaci.On mě
chápal.Vypsal se mnou žádost,zavolal do nemocnice a domluvil
termín zákroku na pátek.Bylo mě to moc líto,ale byla jsem si
vědova toho,že nic jiného se dělat nedá.Semira jsem až po
pátku neviděla a ani vidět nechtěla.Vymlouvala jsem se na
to,že mě není dobře,že mám moc práce atd.V práci si Tom
všiml,že se semnou něco děje,ale neodvážil se mě zeptat.Byla
jsem jedině ráda.Nevím,co bych mu řekla.Tak,je pátek ráno a
právě jsem nastoupila do nemocnice.Vzala jsem si v práci
dovolenou,aby nikdo nic nevěděl.Jen Anja věděla,že jdu ve
12:00 na sál.Co se dělo dopoledne na stanici znám jen z
vyprávění.:Anja přiběhla za Tomem do služebny.Ten se divil,co
tam dělá.ANJA,,Tome,musíš zabránit neštěstí a zachránit
jednoho tvorečka."Tom se na ni nechápavě podíval.ANJA,,Andrea
je těhotná a dnes jde na přerušení."TOM,,Těhotná.A co že chce
udělat a proboha proč a ví o tom Semir?"ANJA,,Ty se divíš?Po
tom co jí Semir řekl?Jednala bych stejně.Semir samozdřejmě o
ničem neví."TOM,,V kolik hodin má jít Andrea na sál?"ANJA,,V
poledne:"Tom se podíval na hodinky.Bylo půl dvanáctý.,,Počkej
tady na mě,o něco se pokusím.Snad to stihnu."Vyběhl z
kanceláře,nasedl do auta a jel do nemocnice.Anja mu ale
napsala vzkaz na papír,že ještě musí koupit dárky pro
rodiče,protože večer odjíždí.V nemocnici Tom vběhl do Semirova
pokoje.Ten byl neštastnej,protože za ním nejdu.SEMIR,,Tome co
tu děláš?"TOM,,Musím zabránit nejhoršímu."Semir se na něho
nenchápavě podíval.TOM,,Andrea je v
nemocnici."SEMIR,,Proboha,co se jí stalo?"TOM, Leží o patro
vejš,na gynekologii,jde na přerušení,je těhotná,s
tebou,"vychrlil na něho.Semir nechápal,,Proč mě nic neřekla a
proč....Najednou mu to došlo.,,Já vůl.To je určitě kvůli
tomu,co jsem řekl.Tome,co mám dělat?"TOM,,Seber se a utíkej za
ní.Pokoj číslo 7, a dělej,za chvíli jí odvezou na sál."Bylo za
pět minut dvanáct.Já jsem ležela na posteli a čekala,až mě
odvezou na sál.Měla jsem v očích slzy,ale uvědomovala jsem
si,že opravdu není jiná možnost.Pohladila jsem si bříško a
omlouvala se tomu maličkému za to co mu chci udělat.To už jsem
se rozbrečela naplno.V tom se otevřely dveře a do mého pokoje
vběhl Semir.Koukala jsem na něho jak na zjevení.Semir ke mě
přiskočil,objal mě a políbil se slovy,,Lásko,miláčku,nedělej
to."Já mu však odpověděla,,Semire,je pozdě,Za chviličku pro mě
přijedou"a na jeho polibky jsem nereagovala.SEMIR,,Ne,já tě
nikam nepustim.Nemůžeš zabít moje dítě.Miluju tě a to maličké
taky.Došlo mě to,když jsem běžel nahoru.To maličké je plod
naší velké lásky.Moc se ti omlouvám za to,co jsem
řekl."Nechala jsem si zavolat doktora a vše odvolala.Ten byl
rád,že si miminko nechám.Semir mě za to líbal a vůbec nechtěl
přestat.Za chvíli přišla Anja.Semir seděl u mě na posteli a
objímal mě.Anja mě chtěla říct ahoj,ale když u mě viděla
Semira,nedostávalo se jí slov.Byla moc ráda,že to tak
dopadlo.Semir a já jsme jí poděkovali za to,že to řekla
Tomovi.Vlastně to byli oni dvá,co zachránili naše miminko a
tím i naše manželství.Já se oblékla a mohla jít domů.Tom byl
rád,když nás viděl ruku v ruce přicházet do Semirova
pokoje.Semir ukecal svého ošetřujícího doktora,aby ho
propustil domů už dnes.Venku jsme se rozloučili s Tomem a
Anjou.Tom jel ještě do kanceláře,Anja si šla k Tomovi zbalit
věci a já se Semirem jsme jeli taxikem domů.Uvařila jsem
večeři a Semir si mezitím někam odskočil.Za chvíli se vrátil a
vtiskl mě do náruče krásnou kytici růží,které tak moc
miluju,se slovy,,Miluju tě."Po večeři jsme si sedli do obýváku
k televizi.Semir mě objal okolo ramen a políbil.Já mu polibek
vrátila.Položil svoji dlan na moje bříško.Bylo to moc
příjemnéa pak mě znova políbil.Bylo mě nádherně.Semir mě vzal
do náruče a odnesl do ložnice,kde mě velice něžně položil do
postele.Lehl si ke mě vášnivě mě líbal a já mu to se stejnou
vášní oplácela.Oči se nám vášnivě leskly.Tahle noc byla snad
nejhezčí ze všech.KONEC.