NÁVRAT
Semir ležel v posteli s rukama pod hlavou a přemýšlel.Byl v
ložnici sám.Andrea se před týdnem odstěhovala ke své kamarádce
Katarině na venkov.Andrea a Semir se moc milovali,ale najednou
se něco stalo,začali se hádat a pak už si neměli co
říct.Částečně na tom nesla vinu i Semirova práce.Několik týdnů
toho měli opravdu moc.Semir často zůstával v práci až do
rána.Začalo to tím,že Tom odletěl na tříměsíční školení do
Austrálie.První dva měsíce se dali ještě nějak zvládnout.Ale
ten poslední,to byl konec.Každý den fůra
nehod,vloupačky,krádeže.Semir s Andreou toho měli dost a ke
všemu byla Andrea poslední týdny unavená,podrážděná a bylo jí
špatně.V milostném životě to taky za moc nestálo.Pak se začali
hádat,padla i nějaká výčitka a urážka.A tak se Andrea zbalila
a odjela.Semir ji od té doby neviděl,protože si vzala
dovolenou.Druhý den ráno se na služebně objevil Tom,který se
vrátil ze školení.Všichni se s ním přivítali.SEMIR,,Nazdar
partáku.Jak bylo?Nebo počkej,to mě povíš v autě.Jedeme na
obhlídku rajonu."TOM,,Semire,kde je Andrea?"SEMIR,,Na
dovolené"a zvolnil tempo motoru svého
BMW.TOM,,Sama?"SEMIR,,Víš,Andrea se odstěhovala ke své
kamarádce Katarině"a bylo na něm vidět,jak ho to mrzí.TOM,,Co
se stalo?"SEMIR,,Už to takhle nešlo dál.Pořád jsme se
hádali.Tys byl pryč,fůra práce a obá jsme byli unavení.A
Andrea ještě ke všemu byla podrážděná,nervozní a bylo jí často
špatně.Prý od nervů.Tak jsme si dali pauzu.Nevím jestli se
ještě vrátí.TOM,,Neboj se.Vrátí.Moc tě miluje."SEMIR,,Tím už
si nejsem tak jist.Za poslední měsíc se strašně změnila.Prostě
je jiná.Nevím,co si mám myslet.Třeba si někoho
našla."TOM,,Semire,neblbni."SEMIR,,Proč myslíš,že ne.Poslední
dobou jsem jí dost zanedbával.Víš,je to hodně moje
vina.Vždycky jsem se věnoval dost svojí práci.Prostě jsme se
neměli brát.Nikdy jsem nechtěl,aby byla Andrea
neštastná.Policajt by nikdy rodinu mít neměl.Víš Tome,moc ji
miluju.Nedokážu se smířit s tím,že už je konec.Ale jedno ti
řeknu.Žít bez Andrey už žít nechci."TOM,,Tak jí to proboha
řekni."SEMIR,,Ne Tome.Nechci na ni naléhat a do něčeho ji
nutit.No už ale obratme list.Tak co,jaký bylo
školení?"TOM,,Suprově jsem si odpočinul."Najednou dostali
hlášení o přepadení okresní banky.Semir dupl na plyn a jeli
pomoct kolegům.Banka už byla obklíčená kolegy ze zásahovky.Tom
se Semirem běželi dovnitř.V tom si Tom všimnul,že Semir nemá
na sobě neprůstřelnou vestu,ale už bylo pozdě.Jeden z lupičů
začal kolem sebe střílet.Semir to dostal a skácel se na zem.V
tom dovnitř vtrhla zásahovka a došlo k přestřelce.Kolegové
pozatýkali lupiče,kteří to přežili.Tom klečel u Semira.Ten
otevřel oči.TOM,,Proboha Semire,proč sis nevzal
vestu?"SEMIR,,Říkal jsem ti,že bez Andrey žít nechci."Mluvil
trhavě a vykašlával krev.Sanitka přijela hnad a odvezli ho do
nemocnice.Tom jel s ním.Semira museli okamžitě operovat.Kulka
zasáhla plíce a jeho stav byl víc než vážný.Šance,že to
přežije,byla desetiprocentní.Takže téměř nulová.Ke všemu
dostal horečku a stále opakoval Andreino jméno.Tom seděl u
jeho postele a tekly mu slzy.Už se na Semira nemohl dívat a
rozhodl se,že Andreu najde.
Nikdo nevěděl,kam vlastně na dovolenou odjela.A tak musel Tom
volat Kataríně a vylíčit jí celou situaci,jelikož mu nechtěla
říct,kde Andrea je.Nakonec mu však řekla,že je na chatě u
Jezera.Tom neváhal a hned se vydal na cestu.Před chatou stálo
Andreino auto.Zastavil a vystoupil ze svého CLKáčka.Šel k
chatě a zaklepal na dveře.Andrea mu otevřela.,,Tome,co tady
děláš?Pojd dál.Dáš si kafe?"Byla sama.Což Tom nečekal.Myslel
si,že tu s někým bude.TOM,,Jo,kafe si dám.Díky
Andreo."ANDREA,,Tak povídej,jak je?"TOM,,Nic moc."Zatím
nechtěl říkat o Semirovi nic,až podle situace.Chtěl si nejdřív
s Andreou promluvit.TOM,,No a co ty?"Andrea zesmutněla a v
jejích krásných očích se zablejkly slzy.,,Tome,Semir ti určitě
říkal,že jsme se rozešli."TOM,,Vím a právě o tom jsem chtěl s
tebou mluvit."ANDREA,,Tome,nepřemlouvej mě ,abych se k němu
vrátila.Nemělo by to cenu."TOM,,Ty někoho máš
vid?"ANDREA,,Ne.Vlastně ano.Jeden maličký poklad,který nosím
pod srdcem."TOM,,Ty seš těhotná?"ANDREA,,Ano.Stalo se to tu
poslední nádhernou noc,kterou jsme spolu se Semirem prožili"a
začala plakat.Jejich rozchod ji moc bolel.TOM,,Musíš to
Semirovi říct."ANDREA,,Ne.Nikdy se to nedoví a ani od
tebe.Přísahej,že mu nic neřekneš."TOM,,Ale jak to chceš
udělat,vždyt budete spolu v práci."ANDREA,,Dám výpověd a
pojedu někam hodně daleko."TOM,,Ale proč?"ANDREA,,Nechci
Semira ničím svazovat ani upoutávat k sobě."Tom už to
nevydržel.,,Andreo,řeknu ti proč jsem doopravdy přijel.Semir
je v nemocnici.Postřelili ho."Andrea zbledla a posadila se na
pohovku.,,Jak se to stalo?"TOM,,Nevzal si neprůstřelnou
vestu,když jsme jeli k přepadení banky."Andrea se
roztřásla,,Jak to s ním vypadá?"TOM,,Špatně.Kulka zasáhla
plíce a doktoři říkali,že má šanci tak deset procent."Andrea
se rozplakala.Stále Semira milovala.,,Bože,to není
pravda."TOM,,Přijel jsem pro tebe,protože v horečkách stále
volá tvoje jméno.Miluje tě Andreo.Když jsme Spolu o tobě
mluvili,ještě před tím zásahem,říkal,že bez tebe žít
nedokáže.Proto si nevzal tu vestu."ANDREA,,Panebože.To ne.Je
to všechno moje vina.Jestli zemře,tak si to do smrti
neodpustím.Tome,kde je,chci ho vidět."TOM,,Andreo,uklidni
se.Stres ti ted škodí.Mohla bys ublížit tomu
maličkýmu.Neboj,já tě za Semirem odvezu."Andrea si vzala
kabelku,zamkla chatu,Nasedla s Tomem do CLKáčka a jeli do
nemocnice.Andrea nechala své auto u chaty.Nebyla schopna
řídit.Né,ted ne.Měla veliký strach o Semira,svoji velikou
životní lásku.Pořád nemohla uvěřit tomu,co udělal.Asi po
hodině jízdy dorazili do nemocnice.Andreu k Semirovi hned
nepustili.Musela čekat,než mu vymění obvazy a kapačku s
lékama.Pak už za svým miláčkem mohla.Stále ho moc a moc
milovala.Za svoje výbuchy nálady nemohla ona,ale její
stav.Vlastně jejich malý drobeček.Konečně Semira viděla.Při
pohledu na něho se Andrea rozplakala.Ležel na posteli v
horečkách a stále opakoval její jméno.Andrea k němu
přistoupila a pohladila ho po vlasech.,,Miláčku odpust,je to
všechno moje vina"a plakala.Sedla si na židli k jeho
posteli,držela ho za ruku a otírala mu opocené čelo od
horečky.Byla psichycky na dně.Semir, byl vždycky plný života a
ted tady leží v horečkách a ona mu nemohla pomoct.Andrea byla
neštastná.Útěchou jí bylo to Semirovo maličké,které nosila pod
srdcem.To jediné jí ted drželo nad vodou.Tom jel zatím na
služebnu aby všechny infirmoval.Andrea si položila hlavu na
Semirovo postel,stále držela ve své dlani jeho ruku a se
slzama v očích usnula.Byla tak unavená.Najednou jí probudila
Semirovo ruka,která se pohnula.Andrea zvedla
hlavu.,,Semire,Semire."Semir začal otevírat oči.Andrea
zašeptala,,Miláčku.",,Lásko moje"řekl Semir tichým a unaveným
hlasem.ANDREA,,Semire,miláčku,konečně ses probral"a políbila
ho.Pro Semira to byl uzdravující polibek.Tak dlouho po něm
toužil.Semirovo oči se ještě stále leskly od horečky,ale zdálo
se ,že nsbezpečí je zažehnáno.Andrea nevěděla co má říct a tak
řekla jen jediné slovo,,Odpust."SEMIR,,Ty odpust,hodně jsem tě
zanedbával a je mě to moc líto."ANDREA,,Semire,ted
nemluv.Škodí ti to"a umlčela ho polibkem.Tom za nima přijel
podívat.Když je přez skleněné dveře viděl spolu a viděl,že
Semir už je při vědomí,byl štastnej.Semir usnul a Andrea si
šla koupit kávu.Na chodbě se srazila s Tomem.,,Tak co
Andreo,jak mu je?"ANDREA,,Už se probral a je mu líp,ale hned
zase usnul.Jdu si koupit kávu.Jsem nějak unavená."TOM,,Už jsi
mu to řekla?"ANDREA,,Ne,ještě ne .To má čas."Dala si na chodbě
kávu společně s Tomem.Ten pek zase odfrčel do služebny a
Andrea šla za Semirem do pokoje.Ten se mezitím probudil a
přemýšlel,jestli to byl sen nebo ne.Andrea vešla do
pokoje.SEMIR,,Tak to nebyl sen"a láskyplně se na Andreu
podíval.ANDREA,,Co nebyl sen,Semire?"SEMIR,,To že jsi
tady."ANDREA,,Tak to nebyl sen a už tě neopustím."SEMIR,,Já tě
taky už nikdy nenechám samotnou."Andrea ho políbila.,,Víš,já
už nejsem sama."SEMIR,,Ty někoho máš?"ANDREA,,Ano mám."Semir
se na ni podíval se smutnejma očima a se slzou v
nich.ANDREA,,Ale není to tak,jak si myslíš."SEMIR,,A jak to
tedy je.A kdo to je.Znám ho?"ANDREA,,Já nevím kdo to je."Semir
se na ni nechápavě podíval.Andrea s úsměvem ve tváři,,Vážně
nevím,jestli to bude tvoje dcera nebo tvůj syn."Semir vyvalil
oči.Najednou vše pochopil.Andrey
nálady,únavu,podrážděnost.,,Andreo,je to
pravda?"ANDREA,,Ano,stalo se to v tu naši poslední nádhernou
noc."Semir vzal Andreu za ruku,přitiskl ji k sobě a
políbil.,,Andílku,strašně moc tě miluju a nedokázal bych bez
tebe žít."ANDREA,,Já taky ne.Jen ti naše maličké mě drželo nad
vodou.A snad bude mít oba rodiče"a měla slzy v
očích.SEMIR,,Miláčku,neplač.Škodí ti to.Já ti slibuju,že se
budu snažit,abych byl co nejdřív v pořádku a mohl být s váma
oběma."Andrea svého milovaného políbila.Semirovo stav se den
ode dne lepšil.A nebylo divu.Měl taky skvělou
ošetřovatelku.Svoji životní lásku,svoji milovanou Andreu.Ta si
prodloužila dovolenou a byla se Semirem v nemocnici skoro
pořád.Po třech týdnech propustili Semira doktoři do domácího
ošetřování.Tom jel s Andreou na chatu pro její auto a Andrea
si jela pro věci ke Katarině.Andrea o svého miláčka Semira
pečovala s velkou láskou.Bylo jim spolu nádherně.Obá si
uvědomili,že jeden bez druhého opravdu nemůže žít.KONEC.
slanec 12
(manas, 18. 9. 2009 18:36)