Kobra 11-Povídky

  Je ráno a Andrea zase trávila v koupelně už pěknou
                  chvilku.Bylo jí zase špatně.Malého oblékl Semir a už společně
                  seděli u snídaně.,,Andreo,pojd už,máš hotovou kávu a
                  snídani,"volal na svoji manželku Semir.,,Já už du"odpověděla
                  mu Andrea a šla za nima do kuchyně.SEMIR,,Proboha Andreo,co je
                  ti?Seš bílá jak stěna."ANDREA,,Ale nic."SEMIR,,Zase to
                  břicho?" ANDREA hlesla,,Hm."SEMIR,,A nechceš si zaject k
                  doktoru?a bylo na něm vidět,že se oni bojí.ANDREA,,Ne,už je to
                  dobré."Srkla si kávy,protože na ní neměla vůbec chut.A tak se
                  všichni odebrali k odchodu.A protože je pátek,vezli Andrease k
                  babičce a dědovi,kteří už vnoučka dlouho neviděli a moc se
                  těšili na to,že ho budou mít celý výkend jen pro sebe.Andrey
                  maminka si hned všimla,že s její dcerou není něco v pořádku.Ta
                  ji ale stále ubezpečovala,že to nic není a že už je jí
                  dobře.Na služebně byl celkem klid a tak mohla Andrea vklidu
                  popíjet bylinkový čaj.Šéfové bylo taky jasné,že se s Andreou
                  něco děje,ale nechtěla se jí vyptávat.Je večer a všichni jedou
                  domů.Semir s Andreou taky.Doma si pustili domácí kino,dali si
                  kávičku pohodlně se usadili v obýváku na pohovku.Semir Andreu
                  objal okolo ramen a přitiskl k sobě.Po chvíli ho Andrea
                  chytila za ruku a pevně ji stiskla.Semir se na ni podíval.V
                  očích měla slzy a tvář se jí křivila bolestí.Na nic už
                  nečekal,vzal svou milovanou do náruče,odnesl do auta a odvezl
                  do nemocnice.Andrea se na Semira vděčně
                  podívala.SEMIR,,Miláčku vydrž,hned tam budeme."V nemocnici jí
                  vyšetřili,dali kapačku proti bolesti a odvezli ji na
                  pokoj.Semir šel za ní,ale usnula.A tak ji políbil na
                  tvář,pohladil po vlasech a šel za doktorem.,,Pane doktore,jak
                  to vypadá s mojí ženou?"DOKTOR,,Ještě nevíme.Zítra uděláme
                  nějaké vyšetření a budeme vědět víc.Jestli chcete,můžete u ní
                  zůstat.Druhá postel v jejím pokoji je volná."SEMIR,,Děkuju
                  vám" a šel za Andreou.Spala.Semir si posunul postel k
                  její,lehl si a díval se se smutnejma očima na svoji krásnou
                  manželku.A usnul.Ráno se probudil jako první.Pohladil Andreu
                  po tváři.Jeho milovaná otevřela oči.SEMIR,,Andreo,miláčku,jak
                  je ti?"ANDREA,,Už líp."Pak ji odvezli na nějaké
                  vyšetření.Mezitím si šel Semir koupit kávu do automatu a slyší
                  za sebou,,Semire?"Otočil se a vidí svoji dávnou lásku
                  Beatu.,,Beato,co tu děláš?"BEATA,,No co,já tu pracuju,ale co
                  tu děláš ty?"SEMIR,,Jsem tu se svojí ženou,dělají jí nějaké
                  vyšetření."BEATA,,Ty seš ženatej?"SEMIR,,Jo štastně,už pět let
                  a máme tříletého syna."Beata měla radost.Rychle se
                  rozloučila,že prý má hodně práce.Semir byl rád,že už je
                  pryč.Jejich rozchod nebyla zrovna procházka růžovou
                  zahradou.Taky Beatina radost byla předstíraná.Měla příšerný
                  vztek,že Semira dostala nějaká jiná a že mu dala syna.V hlavě
                  se jí zrodil příšerný plán pomsty.

                  Andrea už byla ve svém pokoji a Semir čekal na doktora na
                  chodbě.Ten seděl u sebe v kanceláři a četl výsledky
                  vyšetření.Ve tváři se mu objevil výraz nesmírné obavy.Hned se
                  podíval do Andreino karty na datum narození a znova si přečetl
                  lékařskou zprávu a zavolal si k sobě Semira.,,Pane
                  Gerkháne.Mám tu výsledky sonografického vyšetření vaší
                  ženy.Nejdřív se ale posadte,prosím.Semir si sedl na židli,ale
                  v jeho očích byl strach.A právem.DOKTOR,,Musím vám říct něco
                  velice smutného.Vaše paní je nevyléčitelně
                  nemocná."SEMIR,,Proboha,co jí je?"DOKTOR,,Má nádor v dutině
                  břišní,který stále roste."SEMIR,,A nedá se to operovat nebo
                  tak něco?"DOKTOR,,NE,je mě to moc líto.Tady píšou,že jde o
                  rakovinový nádor v posledním stádiu.A nebudu vám lhát.Vaše
                  žena umírá."Semirovy jako by se zhroutil celý svět.Slzy mu
                  tekly po tváři.,,To neni možný.Doktore a řekněte jak ještě
                  dlouho...DOKTOR,,Tak 6.měsíců"a dal Semirovy injekci na
                  uklidnění.,,Bude lepší,když vaše paní nic vědět nebude.Pustíme
                  jí domů a dáme jí léky proti bolestem.Ty jí ale dávejte vy.Je
                  to morfium.A dejte jí ho kdykoliv bude chtít prášek na
                  bolesti.Dám vám krabičku s latinským názvem,aby vaše paní nic
                  nepoznala.Ale stejně ty ty léky raději mějte někde stranou.A
                  dopřejte ji vše co bude chtít.At je ještě štastná dokavad
                  může.Semirovi opět tekly slzy po tváři.,,Co jen budu dělat.Co
                  já,ale co náš tříletý syn.Nemůže přeci jen tak ztratit
                  maminku.Moc jí miluje a já taky.Je pro mě vše."DOKTOR,,Je mě
                  to opravdu moc líto,ale medicína není všemocná a proti této
                  nemoci není lék."Semir si otřel slzy aby Andrea nic nepoznala
                  a šel za ní do pokoje.ANDREA,,Tak co,už něco víš,co mě
                  je?"SEMIR,,Nic vážnýho to neni.To máš z toho,že pořád držíš
                  nějakou dietu.Tak oblíct a jedeme
                  domů."ANDREA,,Opravdu?"SEMIR,,Jo.Ty se obleč a já zatím skočím
                  pro propouštěcí zprávu a pro léky."Semir byl za chviličku
                  zpátky.Andrea už byla oblečená.Semir vzal svoji milovanou
                  kolem ramen a vedl ji do auta.Doma se oní staral jako by byla
                  miminko.Doktor jí napsal marodní lístek.Malý Andreas chodil
                  dopoledne do školky a pak byl většinou u babičky.Semir řekl
                  všem,jak je na tom Andrea a aby před ní nedávali na sobě nic
                  znát,že ona nic netuší.Pro všechny to bylo moc těžký,ale
                  nejvíc pro Semira.Musel se dívat na to,jak mu plamínky života
                  milované ženy uhasínají před očima.

                  Jenže Andree byla divná Semirova přehnaná starostlivost a i to
                  že všichni chodili okolo ní skoro po špičkách.Jednoho dne,když
                  byla doma sama,šla si dát sprchu.Najednou jí přepadly zase ty
                  křeče.Ale po chvilce se jí udělalo líp.Najednou si všimla,že
                  jí nějak narostlo břicho a cítila nějaké škubání.Tak si šla
                  raději lehnout.Za chvíli se bolest vrátila,ale menší než před
                  tím.Tak vstala a chtěla si vzít prášek na bolesti.Věděla,že je
                  Semir dal do baru.Asi je schovával před jejich
                  Andreasem-všetečkou.Všimla si ,že na krabičce s léky je pouze
                  latinský název.Ty léky jí dával Semir,když měla velké
                  bolesti.To se stalo asi jen dvakrát.Andreu ted zajímal německý
                  název a tak nažhavila internet a seznam léků.To co se
                  dozvěděla jí vyrazilo dech.Bylo to morfium.Nevěřila svým
                  očím.Proč morfium,ptala se sama sebe v duchu.A tak jí
                  nenapadlo nic jiného,než se vloupat do kartotéky nemocnice a
                  najít si po internetu i svoji zdravotní kartu.Po přečtení své
                  karty jí vše došlo.Tak proto tolik péče a lásky.Najednou se jí
                  udělalo špatně od žaludku.Stačila ještě zavolat Semirovi a
                  omdlela.Semir byl za chviličku doma.Andrea však zapoměla
                  vypnout počítač a tak Semir viděl,co Andrea hledala a taky
                  našla.Vzal ji do náruče,naložil do auta a odvezl do
                  nemocnice.Byl tam ale jiný lékař a udělal jí nové vyšetření
                  ultrazvukem,aby viděl,jak nádor narostl.Doktor si po vyšetření
                  zavolal Semira.Andrea se zatím probrala.Pohled,který patřil
                  Semirovi byl plný zoufalství,strachu,nenávisti ale zároven
                  hluboké lásky.Doktor ještě jednou přejel Andree sondou po
                  břiše,,Tak tady je ten váš nádor a docela vám narostl."Andrea
                  začala plakat.Semirovi vyhrkly taky slzy a svou lásku objal
                  aby jí dodal podporu.Doktor pokračoval,,Jenže to není
                  obyčejnej nádor,ale živej."Semir s Andreou se na doktora
                  nechápavě podívali.DOKTOR,,No nevím jak je to možné,kdo vám
                  řekl,že máte rakovinu,ale tohle rakovina teda rozhodně
                  není."SEMIR,,Ne?"ANDREA,,A co to teda je?"DOKTOR,,Tak se
                  podívejte sami"a natočil obrazovku tak aby na ni obá
                  viděli.Andrein nádor měl hlavičku,dvě nožičky a dvě ručičky a
                  srdíčko,které tlouklo jako o závod.DOKTOR ,,Žádná
                  rakovina.Jste 4měsíce těhotná."

                  Semir s Andeou vytřeštili oči.SEMIR,,No tohle,to neni
                  možný,miláčku,lásko" a začal ji líbat.ANDREA,,Takže já
                  neumřu?"DOKTOR,,Ne,naopak,ale moment tady je něco...."Semir a
                  Andrea zvážněli.ANDREA,,Co se děje a je mě taky divné,že mám
                  na 4 měsíc tak velké břicho:"DOKTOR,,To mě bylo taky divný,ale
                  právě jsem té záhadě přišel nakloub.Podívejte se."A na
                  obrazovce se objevilo ještě jedno miminko.ANDREA,,To jsou
                  přeci dvojčata"a zářila štěstím a měla slzy v očích.SEMIR,,No
                  to je padáda.To budou všichni koukat."Vyšel na chodbu a všem
                  oznámil,že Andrea neumře ale že budou mít mimčo,a že je zvou
                  dnes na oslavu.To,že miminka budou dvě,to si nechal Semir až
                  na potom a vrátil se do ordinace.DOKTOR,,Moc by mě
                  zajímalo,kde se vzala zpráva o té vaší nemoci.Tohle není
                  kolegovo podpis.Ten se podepisuje jinak.No to se ještě
                  vyšetří.Zítra přijdte za mnou pane Gerkháne a sepíšeme zprávu
                  pro policii.Ted jedte domů a mamimko,vy se
                  opartujte."ANDREA,,Budu a děkuju vám."SEMIR,,Já taky děkujU"a
                  jedou domů připravovat oslavu.Oslava je v plném proudu a Semir
                  povídá,,Tak vážení máme pro vás ještě jedno překvapení.Budeme
                  mít dvojčata."Všichni jim gratulujou.ANDREAS,,Mamí.To je
                  super,alespon nás bude víc na hraní",,A taky na zlobení"dodává
                  Andrea.Při vyšetřování se přišlo na to,že to vše měla na
                  svědomí Beata.To ona napsala tu falešnou lékařskou
                  zprávu.Chtěla aby Semir a jeho žena trpěli.Byla obviněna a šla
                  si sednout na dva roky za mříže.