17. ROZCHOD
Andrea je na mateřské dovolené,ale přesto chodí
občas do služebny na výpomoc.Monika je skvělá sekretářka,ale
nezná tulika fíglů jako Andrea.Ta se dostane přez počítač
opravdu ke všemu.Semir jí jednou řekl,že na své piráctví
jednou dojede.Naštěstí se to ještě nestalo.Andrea s sebou bere
i malého Andrease.Je mu teprve půl roku a tak to zatím
jde.Skoro celý den prospí.Je to hodnoučké miminko,na které
rodiče nedají dopustit.Ze Semira se stal bezva táta a z Andrey
je prvotřídní máma.Monika a Tom začali spolu žít.Všichni jim
to přejí.Hlavně Tomovi,který už jednu velkou lásku
ztratil.Andrea pomohla Monice najít detaily k jednomu případu
a jde dát malému baštu.A protože se Tom se Semirem ještě
nevrátili od nehody,vezme malého s kočárkem ven aby lépe
usnul.Za chvíli se vrátili Tom se Semirem a Semir se shání po
Andree.MONIKA,,Ta šla uspat malého ven.Musí být tady někde v
okolí."Semir se jde po ní podívat.Za služebnou našel kočárek s
nádherně spícím Andreasem,ale Andrea nikde.Vezme kočárek se
synem do služebny.MONIKA,,Kde je Andrea?"SEMIR,,To bych taky
rád věděl.Klidně si odejde a nechá venku malého samotného.To
jsem od ní nečekal"a je vidět že je na Andreu
naštvanej.TOM,,Andrea je pryč?"SEMIR,,Jo.A až se vrátí tak si
něco vyslechne."Semirovi pípla v mobylu
esemeska,,Semire,nehledej mě.odjíždím se svou láskou.Rozvod
vyřídíme přez mého právníka.Andrea."Semir se dívá na mobyl a
nevěří vlastním očím.,,To snad ne.To není možný.Co ted budu
dělat?A co malej.Přísahám,ta už ho nikdy neuvidía zuří tak,že
probudil Andrease,,No tak mrnousku,neplač,já tě nedám,když se
na tebe maminka vykašlala."Tom s Monikou nevěřícně zírají na
Semira.Tom,,Semire,co se proboha děje?"Semir mu dal přečíst
zprávu od Andrey.Monika si jí přečetla také.Tom,,To není
možný.To bych od ní nečekal."Monika,,Počkejte.Andrea nade vše
miluje svého syna a tebe taky Semire.To nebude jen tak.Uklidni
se a uvažuj.Andrea by tě nikdy neopustila a kdyby přece,nikdy
by tu nenechala syna."Malej Andreas zase usnul.Nechali ho u
Semira a Toma v kanceláři aby měl klid na spaní a oni šli do
kuchynky.Monika všem uvařila kafe.Tom,,Semire,Monika má
pravdu.Andrea by vás nikdy neopustila,tím spíš né Andrease.Tu
esemesku mohl napsat kdokoliv."jenže Semir nikoho nevnímá.Je
zoufalí.Bylo mu na nic z toho,co mu Andrea provedla,a řekl
si,že jí to nikdy neodpustí a že už jí nechce nikdy vidět.Neví
co si počne sám s Andreasem.Tom na Semira mluví,ale ten jako
by tu vůbec nebyl.,,Semire!!!zařval na něho Tom.Semir s sebou
trhl.Tom,,No konečně."SEMIR,,Co se děje?"TOM,,Poloucháš
nás?"SEMIR,,Promin,ale přemejšlel jsem co budu dělat sám s
mrnouskem."Do kuchynky vtrhla šéfová,,No tady jste,já vás
všude sháním."Když ala viděla Semirův obličej,ptá se,,Je vše v
pořádku?"SEMIR,,Ne.Andrea mě opustila,mě a malého."Šéfová se
na Semira nechápavě podívala.TOM,,Šéfová pojdte ven"a vše jí
řekl.ŠÉFOVÁ,,To je strašné,tomu nemohu uvěřit."TOM,,Já ani
Monika tomu nevěříme.Za tím bude něco nebo spíš někdo jiný.Ale
otázka je kdo a kde je Andrea."Monika zatím mluví se
Semirem,,Semire,říkám ti že je to divný.Andrea by jen tak od
dítěte neodešla.Kdyby všechny ženský,tak ona ne.Za Andreu dám
ruku do ohně."SEMIR,,Dej si pozor,aby ses
nespálila."MONIKA,,Semire.A ted už toho mám opravdu dost.Ty tu
na ní nadáváš,podezříváš ji a ona zatím možná leží někde
mrtvá"seřvala Semira.To s ním pohnulo.,,Moniko promin ale
zaskočilo mě to."MONIKA,,Tak se konečně uklidni.Musíme se dát
do pátrání."Tom se vrací od šéfové.,,Tak co Semire,už je ti
líp?"SEMIR,,No moc ne."TOM,,Říkám ti,že to není jen
tak.Přemejšlej,kerej cvok by ji mohl unést a napsat něco
takového?"SEMIR,,To netuším.Ty jo?"TOM,,Ne...Ale
počkej.....Pamatuješ na Petrika?Ten byl Andreou úplně
posedlej."SEMIR,,No jo,ale ten je ted ve cvokárně."MONIKA,,Jak
že se jmenuje?Kouknu se do počítače jestli náhodou neutekl."A
byla to trefa do černého.Petrik dnes ráno utekl.Monika to běží
říct Tomovi a Semirovi.Semir je z toho na prášky.Děsně ho
mrzí,že Andreu tak podezříval a znovu si uvědomil,jak moc ji
miluje a taky to co mu řekla Monika.Že už může být Andrea
mrtvá.Vzpoměl si jak sní Petrik zacházel když mu nechtěla být
po vůli a dostal o ni nepřekonatelný strach.Všichni se dali do
pátrání po Andree a Petrikovi,ale jako by se po nich země
slehla.
Mezitím Andrea leží na posteli ve vile v Kanadě.Petrik s ní
zdrhnul.Přinutil ji výhrůžkama,že když sním nepůjde,že zabije
Semira i malého a ona dobře věděla,že je toho Petrik
schopnej.Zavřel ji do jedné z místností a odjel pryč.Andrea je
neštastná.Moc se jí stýská po Semirovi a po maličkém.Ví,že už
je nikdy neuvidí.Musí se vdát za Petrika.Jde o život dvou
lidí, které miluje ze všech nejvíc.Proto se vzdá svého
štěstí,aby je zachránila.Dá za ty dva i život,když to bude
nutné.Ve služebně zatím probíhá mohutné pátrání.TOM,,Semire,to
přece není možné,aby se propadli do země."ŠÉFOVÁ,,A co měl
Petrik tenkrát v úmyslu pak,když by si vzal Andreu?"Tomovi
svitlo,,Kanada"SEMIR,,Jasně,ale to musíme požádat kolegy v
Kanadě."ŠÉFOVÁ,,Hned to zařídím a vy Semire mi dejte Andrey
fotku.Budou ji chtít."Monika se zatím stará o malého
Andrease.Tomu maminka viditelně chybí.Mezitím se vrátil
Petrik.Chtěl aby mu byla Andrea po vůli.Ta se s ním začala
prát.Nemohla snést to pomyšlení,že by na ni sáhnul někdo jiný
než Semir.Proto jí Petrik píchl nějakou injekci,aby ji trochu
omámil.Jenže přehnal dávku a Andrea upadla do bezvědomí a
nejeví známky života.Petrik se toho lekl a zdrhnul.V Kanadě se
zatím rozběhlo pátrání po Petrikovi a Andree.První stopa
zavede policisty do vily Petrikových rodičů,kteří jsou na
dovolené a nemají o ničem,co se děje ani tušení.Semirovo
kanadští kolegové měli štěstí.V jedné z místností našli
Andreu.Poznali ji podle fotky,kterou měli u sebe.Zjistili,že
Andrein stav je velmi vážný a odvezli ji do nemocnice.Šéfová
si zavolala Semira,Moniku i Toma k sobě do
kanceláře.,,Semire,našli Andreu."SEMIR,,Kde je a je v
pořádku?"ŠÉFOVÁ,,Je mi to líto Semire,je v nemocnici.Ten hajzl
jí píchl nějakou injekci a ona je ted v bezvědomí."Semirovi se
zalili oči slzama.,,Kde je?"ŠÉFOVÁ,,Je skutečně v té
Kanadě.Převoz sem je nemožný,mluvila jsem s lékařem.Cestu by
nemusela přežít."Semir slyší,jak malý pláče.Jde za ním,vezme
ho do náruče a přitiskne k sobě,,Neboj se mrnousku,maminka se
ti vrátí.Slibuju ti to"a tečou mu slzy po tváři.Jde zase k
šéfovej,ale i s Andreasem v náruči.,,Strašně rád bych jel za
Andreou.Vím že mě ted potřebuje.Ale co malej?"MONIKA,,Semire
jen jdi,já se ti o syna postarám.ŠÉFOVÁ,,Zajistím vám letenku
na nejbližší let"a volá na letiště.,,Tak vám to letí za dvě
hodiny."SEMIR,,Děkuji šéfová a tobě taky Moniko."MONIKA,,Co
bych pro tebe a Andreu neudělala.To je maličkost."Semir si
zajel domů pro pár věcí a vrátil se na stanici.Rozloučil se se
synem,dal Monice klíče od jejich bytu,aby se mohla starat o
malého a Tom se Semirovi nabídl,že ho odveze na
letiště.Všichni Semirovi drží palce,aby to s Andreou dobře
dopadlo,ví jak ji Semir moc miluje.V letadle Semir myslí jen
na svou lásku.Moc se o Andreu bojí.Z letiště jede rovnou do
nemocnice.Jde za doktorem a ten mu říká,,Pane Gerkháne,vaše
žena je na tom moc zle.Nevíme co jí to píchl za látku a tak
nemůžeme nasadit ani protijed.Musí to zvládnout sama.Snad se
jí to povede."SEMIR,,Děkuji,můžu za ní?"DOKTOR,,Ano a budte u
ní co nejvíc.Nechám vám k ní na pokoj dovést skládací lůžko a
můžete tu i spát.Bude dobré když vás uvidí až se
probere."Semir šel za Andreou.při pohledu na ní se mu zalili
oči slzama.Je bledá,má kruhy pod očima a na čele pot.To jak
její tělo bojuje s tou neznámou látkou.Semir tráví v nemocnici
už třetí den.Je u Andrey skoro pořád.Drží jí za ruku a povídá
jí o domově o maličkém a o tom jak moc ji miluje.Mezitím se
policistům povedlo najít Petrika,který byl při zatýkání
zastřelen.Policisté to jeli oznámit Semirovi do nemocnice.Ten
byl rád.Už kvůli Andree.Konečně už budou mít klid.Semir se
vrátil k Andree.Políbyl ji a pohladil po vlasech.Andrea se
najednou pohnula a otevřela oči.Semirovi poskočilo srdíčko
radostí.,,Semire,co tu děláš,kde to jsem a co se
stalo?"SEMIR,,Seš v nemocnici v Kanadě.Pamatuješ si
něco?"Andrea pátrá v paměti.Najednou se jí vybavuje vše,co v
posledních dnech prožila.,,Semire,kde je Andreas."SEMIR,,U
Moniky.Stará se o něho.Už se neboj,je po všem.Petrika chytili
a při zatýkání zemřel.Doopravdy."Andrea si
oddechla,,Semire,miluji tebe a malého nade vše.Udělala bych
cokoliv abych vás ochránila.I za cenu svého života a svého
štěstí."Semir ji obejme a políbí.,,Andreo,jak ti
je?"ANDREA,,No nic moc,je mě špatně od žaludku a bolí mě
hlava."Přišel lékař,,No konečně jste se probrala.Nebojte se.Ty
příznaky brzo odezní,Budete v pořádku."ANDREA,,A kdy mohu
domů.Moc se mě stýská po mém chlapečkovi"a v očích se jí
objeví slzy.DOKTOR,,No letecky by to možná šlo.Takže zítra
můžete odletět,ale dejte na sebe pozor.Ještě nejste úplně v
pořádku."Semir volá na letiště aby zajistil letenky na zítřek
a taky zavolá na služebnu,jak to vypadá s Andreou.Druhý den
ráno jede Semir pro Andreu.Políbí ji a pomůže ji do
svetru.Andrea je ještě moc slabá,ale štastná.V letadle se
přitulila k Semirovi a celou cestu prospala.Semir ji objímal
okolo ramen a těšil se až budou doma na letišti.Měl totiž pro
Andreu přichystané překvapení.Letadlo přistálo a Semir s
Andreou vejdou do letištní haly.Tam už na ně čeká šéfová s
Tomem.Andrea se s nima přivítá.Najednou se objevila Monika s
Andreasem.ANDREA,,Andreasi,"běží k Monice a bere si malého do
náruče.Políbí ho a přitiskne k sobě,,Mrnousku můj malej"a
tečou jí slzy po tváři.,,Semire,děkuju ti"a políbí ho.Bylo jí
jasné,že to byl Semirovo nápad.Tom,šéfová a Monika jedou
spátky do služebny a Semir s rodinou domů. Šéfová mu dala
dovolenou aby mohl pár dní pečovat o Andreu.Naše rodinka je
zase doma a pohromadě.Andrea uloží malého do postýlky.Ten hned
usne.Semir vezme Andreu do náruče A uloží ji do ložnice.Andrea
je unavená ale štastná.Semir jí hladí po tváři a po
vlasech.Andrea samou únavou usnula.Semir se na ní dívá.Došlo
mu ,že ji málem ztratil.Ji,svoji velkou životní
lásku.KONEC.